Dnešní rozsah topenišť, která využívají fosilní paliva je relativně malý a jejich poměr se nadále snižuje. V novostavbách převažují zdroje tepla na plyn či tepelná čerpadla. Nejprve je nutné motivace – viz. kotlíkové dotace. Teprve až nebude motivace působit a zůstane v provozu malá část špinavých kotlů, pak je možné uvažovat o restrikci – zpoplatnění.

Jednotlivé daně je třeba posuzovat v celém rozsahu daňového zatížení obyvatel, o „zvýšení energetické daně“ neuvažujeme.

Případné zdanění nesmí dopadnout na nízkopříjmové skupiny, pro které neexistují alternativy, ale naopak musí pozitivně motivovat k postupnému odklonu od spalování fosilních paliv.

Toto opatření by dopadlo zejména na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Domácnosti nemají žádné emisní povolenky a chybí tedy nástroj, jímž by je šlo pozitivně motivovat. Teprve pozitivní motivace může být následována sankcí v podobě vyšší daně.

Je třeba podpořit výměny domácích topenišť za účinější a ekologičtější zdroje například formou kotlíkových dotací, nebo motivovat domácnosti pro přechod na ekologičtější způsoby vytápění, ale další zdanění fosilních paliv pro domácí využití nyní není na místě.

Tento krok ale musí jít ruku v ruce právě s pokračováním dotačního programu na výměnu starých kotlů, jinak by na něj doplatily zejména nízkopříjmové domácnosti.

Spalování uhlí pravděpodobně přestane být ekonomicky výhodné před rokem 2030. Pokud nepřijmeme související legislativu, bude odklon od uhlí chaotický, a nejvíc na něj doplatí zaměstnanci uhelných dolů, elektráren a souvisejících odvětví.

Na to opakovaně upozorňujeme a žádali jsme, aby Uhelná komise připravila scénáře ukončení spalování uhlí dříve než v roce 2038.

Druhová pestrost je základní předpoklad pro stabilní a živou krajinu. Kromě toho, zvýšení plochy ekologického zemědělství na 25 % máme v programu.

Ekologicky udržitelné zemědělství a lesnictví, které bude vždycky finančně náročné, budeme kompenzovat dotacemi a plošnými platbami. Podporujeme platbu na první hektary a zastropování dotací pro velké firmy, které bude přihlížet k podmínkám českého zemědělství a přispěje k rozvoji dobrého hospodaření.

ANO, SE TŘEMI VÝHRADAMI:
1. Primární by pro nás nemělo být nastavovat tvrdá plošná opatření (ke krajině nelze přistupovat dle ""tabulek""), ale spíše se soustředit na podporu vhodných managementů přizpůsobených jednak potřebám konkrétní lokality, ale také potřebám a možnostem konkrétních hospodářů.
2. Ruku v ruce s těmito opatřeními musí jít výrazná debyrokratizace hospodaření v krajině. Krajinu nespraví politici, ale lidé, co v ní hospodaří a pokud jim v co největší míře neuvolníme ruce proto, aby mohli dělat svoji práci (tedy udržitelně hospodařit v krajině), nastávající změny budou změnami k horšímu.
3. Pokud něco stát po lidech chce, měl by jim to maximálně ulehčit, to platí nejen pro hospodaření v krajině. Tedy, pokud chceme zavádět opatření pro zdravější krajinu, je nezbytné zajistit funkční a sofistikované poradenství.
Naplnění povinnosti 10 % přírodních prvků vychází ze strategie Od zemědělce ke spotřebiteli, k jejímuž naplnění se prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu zavázala už současná vláda, tudíž se mu tak jako tak nevyhneme.

Ano, měl by to být i standartní cíl nové SZP.

Rozhodně, viz můj komentář o biodiverzitě.

Z naší praxe vidíme, že vhodnější strategií je podpora trvale udržitelné praxe. České zemědělství také prochází vývojem a většina farmářů si uvědomuje svůj vztah k obhospodařované půdě, jakožto základnímu výrobnímu prostředku. Je nutné především podporovat takové formy hospodaření, které jsou šetrné k půdě a krajině a produkují zdravotně nezávadné potraviny.

Čtvrtina zemědělské půdy se do roku 2030 přesune do ekologického režimu. Omezíme nadužívání pesticidů, fosforu a dusíkatých látek v zemědělství.

Tento závazek máme v programu a stává se i oficiální politikou ČR.

Ano, pokud tento trend nebude v rozporu s potravinovou soběstačností ČR.

Ano, měl by to být i standartní cíl nové SZP. Ale musí to být v souladu se zajištěním potravinové soběstačnosti. Pokud je u ekologického hospodaření nižší výnos, tak aby rozdíl nebyl nahrazen dovozem nekvalitních potravin ze zahraničí.

Konvenční zemědělství dlouhodobě a systematicky degraduje krajinu a snižuje diverzitu používáním pesticidů, zcelováním půdních celků a využíváním těžké techniky, která hutní půdu. Jediná cesta k nápravě je obnovení přírodě-blízkých postupů, na kterých je založeno právě ekologické zemědělství.

Podpoříme takové formy hospodaření, které jsou šetrné k půdě a krajině a produkují zdravotně nezávadné potraviny. V programu máme postupné snižování umělých hnojiv až o 20% a pesticidů o 50% zaváděním moderních aplikátorů a osevními postupy, zvyšujícími podíl organické složky v půdě.

Omezíme nadužívání pesticidů, fosforu a dusíkatých látek v zemědělství.

I zde je důležité veškeré změny provádět postupně, předvídatelně a způsobem, který odpovídá realitě. Je třeba zjednodušit dostupnost šetrných a funkčních alternativ, zajistit poradenství a podporovat produkci přírodního hnojení, vč. statkových hnojiv. Nepromyšlené zákazy bez těchto dodatkových opatření nejsou řešení.

Podpoříme opatření, která povedou k využívání přirozených zdrojů živin pro hospodaření např. živinovou bilanci hospodaření zemědělských subjektů.

Konvenční zemědělství dlouhodobě a systematicky degraduje krajinu a snižuje diverzitu používáním pesticidů, zcelováním půdních celků a využíváním těžké techniky, která hutní půdu. Jediná cesta k nápravě je obnovení přírodě-blízkých postupů, na kterých je založeno právě ekologické zemědělství.

Ano, ale míra podpory pro veškeré alternativní zdroje energie musí být přizpůsobena stávajícím zdrojům, např. výnosům z emisních povolenek.

Zavedeme provozní podporu menším fotovoltaickým zařízením díky soutěžení v aukcích (zelený bonus vyplyne z rozdílu mezi tržní cenou a nejnižší vysoutěženou cenou).

Do budoucna preferujeme maximální využívání aukcí, protože do dotačních mechanismů vnášejí jistou míru tržních principů. Stejně tak preferujeme maximální technologickou neutralitu. Jsme proti opakování fiaska se solárními elektrárnami, jejichž účet je odhadován na 400 miliard korun

Podpora výroby el. energie z obnovitelých zdrojů energie nezanamenala zásadní obrat v podílu výroby el. energie v ČR.

OZE jsou již konkurenceschopné, stačí přestat dotovat fosilní zdroje

Podpoříme i rozvoj agrivoltaiky v ČR.

Komunitní energetika například na bázi svazku obcí, které přes svoji firmu jsou investorem vlastního lokálního OZE (tak jak je to v DE) má potenciál zvýšit podíl OZE v celkovém energetickém mixu. Dále zapojí více občany do dění kolem sebe a obce díky tomu mohou generovat úspory či případně i nějaký zisk. Budování lokálních komunitních projektů je funkční model, který uspoří velké množství energie a souvisejících negativních externalit energetiky. Navíc potká-li se lokální výroba s lokální spotřebou, odpadají nemalé ztráty na přenosu energie.

Nová fotovoltaická zařízení na sto tisících střech do roku 2025. Vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat.

Nedílnou součástí našeho programu je podpora komunitních energetik spočívající především v odstranění administrativních bariér.

Bude záležet ale na podmínkách pro vypisování takových motivačních programů, současně také na rentabilitě podávaných projektů a na požadované doby jejich udržitelnosti.

Je nutná vyšší podpora pro komunitní projekty obnovitelné energetiky a sdílení elektřiny z těchto zdrojů. V programu máme: "Zdanění znečišťovatelů pomocí tržních nástrojů, jako jsou emisní povolenky, umožní nejen investice do šetrných moderních zdrojů energie".

Souhlasíme s navyšováním fondů z výnosů z emisních povolenek (především tedy modernizační fond). Jeho jednotlivé programy by pak neměly dělat rozdíly mezi jednotlivými žadateli, nicméně i domácnosti, energetická společenství a další by mohli žádat o financování projektů určených čistě pro samospotřebu. Ovšem přímá podpora například komunitním projektům by měla být především v odbourání administrativních bariér. Vizte předchozí odpověď.

Nechceme dále zatěžovat malospotřebitele zvyšováním cen energií, které se v blízké budoucnosti všeobecně očekává.